Část malby Cristiana Bantiho z roku 1857 Galileo čelí římské inkvizici; autor: Cristiano Banti – http://www.law.umkc.edu/faculty/projects/ftrials/galileo/galileotrial.jpg, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=631170
Je po něm pojmenováno několik vesmírných těles a útvarů, mimo jiné planetka, krátery na Měsíci a na Marsu, ale také například evropský satelitní navigační systém, který má být obdobou toho amerického. Galileo Galilei (1564 až 1642), učenec a věčný badatel z italského Toskánska, si takovou úctu rozhodně zaslouží. I když je většinou známý svými objevy ve vesmíru, měli bychom si ho pamatovat i díky jiným zásluhám.
Vynalezl například vojenský kompas a teploměr a zdokonalil také mikroskop. Zajímal se také konstrukcí ústrojí kyvadlových hodin; už dříve přitom zjistil, že kmity kyvadla trvají vždy stejně dlouhou dobu. Experimentoval také s gravitací Země a jedna z legend praví, že ze šikmé věže v Pise, svém rodišti, shazoval koule, aby dokázal, že padající předměty se zrychlují nezávisle na své hmotnosti. Stejnou domněnku se snažil potvrdit, když dělal pokusy s předměty na nakloněné rovině.
Je také autorem stroje na sbírání rajčat, kapesního hřeben kombinovaného s jídelním příborem a kuličkového pera. Zkoumání se věnoval až do své smrti, přestože poslední měsíce byl už téměř slepý. Ač byl hluboce věřícím člověkem, byl ve sporu s představiteli katolické církve, protože ve svých vědeckých pracích poukazoval na svého předchůdce Mikuláše Koperníka, který jako první přišel s názorem, že Slunce neobíhá kolem Země, ale je tomu právě naopak. 12. dubna 1633 byl už ve druhém procesu předvolán k výslechu katolické inkvizice. Starý a těžce nemocný Galilei před tribunálem pod hrozbou mučení svou práci odvolal a byl odsouzen k doživotnímu vězení.
Životopis Galilea Galilei na Vesmirweb.net