Tomáš Garrigue Masaryk, 1925, zdroj: cs.wikipedia.org, volné dílo
Je jen málo měst a obcí v Česku, které po něm nepojmenovaly nějaké veřejné prostranství. Vždyť v České republice je více než 500 náměstí a téměř 200 ulic T. G. Masaryka. V Brně je po něm pojmenovaná celá čtvrť, a dokonce i univerzita. Svědčí to o tom, jakou úctu vyjadřují lidé politikovi, pedagogovi a filozofovi, který byl prvním prezidentem Československé republiky. Tomáš Garrigue Masaryk se jím stal v roce 1918, když se země osamostatnila od Rakouska-Uherska.
Narodil se před 160 lety, přesně 7. března 1850 v Hodoníně a už od 15 let se živil jako učitel dětí z bohatých rodin. Celým jménem se jmenoval Tomáš Jan, v roce 1878 si k prvnímu jménu přidal příjmení své manželky Charlotte, dcery newyorského podnikatele. Za první světové války žil v exilu ve Francii a v Londýně a poté v Rusku, kde zformoval čskoslovenské legie, vojsko, díky jehož účasti na bojích a výzvědné činnosti bylo mladé Československo později považováno za jednu z vítězných mocností.
Veřejně činný nebyl jenom on, ale i jeho děti Alice, první předsedkyně Československého červeného kříže, Herbert, nadaný malíř, který zemřel ve 35 letech na tyfus, a zejména Jan, exilový ministr zahraničí za druhé světové války. Nejdéle z jeho dětí žila dcera Olga, která zemřela v roce 1978 ve Velké Británii. Ta žila v zahraničí od roku 1914 a po smrti svého bratra Jana v roce 1948 se do Československa už nikdy nevrátila. Masarykovým se narodily ještě dvě další děti, Eleonora a Hana ale zemřely krátce po narození.
O prvním československém prezidentovi se traduje, že jeho nejoblíbenější písní byla lidová Ach synku, synku. Patrně to ale není pravda, protože podle čtyřdílného životopisu, který napsal Zdeněk Nejedlý, měl nejradši píseň Teče voda, teče.