Slunce není planeta, je to hvězda. Přes den vypadá jako malé žluté kolečko na nebi. Doopravdy je ale velmi velké, je největší z celé sluneční soustavy. Od Země je vzdálené 149,6 milionu km, zatímco další nejbližší hvězda Proxima Centauri více než 4 světelné roky.
Za pokrok doživotní vězení
Je po něm pojmenováno několik vesmírných těles a útvarů, mimo jiné planetka, krátery na Měsíci a na Marsu, ale také například evropský satelitní navigační systém, který má být obdobou toho amerického. Galileo Galilei (1564 až 1642), učenec a věčný badatel z italského Toskánska, si takovou úctu rozhodně zaslouží.
Naděje na život mimo Zemi
Bádání vesmíru vědce odjakživa přitahovalo jako snad žádná jiná oblast vědy. Důvodem je skutečnost, že je v prakticky neomezeném prostoru pořád co objevovat. Velkým dobrodružstvím jsou úvahy o tom, může-li existovat život na nějaké jiné planetě, než je Země. Naději skýtají exoplanety neboli extrasolární planety.
Přitažlivost víceméně vzájemná
S tím pravidlem jsme se museli naučit žít: jakmile nám něco spadne, nekompromisně to skončí na podlaze. Ať už je to lžička z umělé hmoty, nebo skleněná miska, jejíž pád může mít za následek úplné rozbití, vždycky je na vině zemská přitažlivost. A stejná síla působí i na člověka, když například na cestě zakopne o vyčnívající kámen a přistane na zemi.