Když dnes stavíme dům, máme na výběr z velkého množství materiálů. Nejčastěji sáhnou stavitelé po cihlách, ale není tomu zase tak dávno, co nejdostupnější surovinou k budování bylo dřevo. K nejstarším typům dřevostaveb pak patří roubené stavby, takzvané roubenky.
Vznikají tak, že se přes sebe vodorovně kladou jednotlivé trámy, které se spojují pevnými tesařskými konstrukcemi neboli vazbami. Nejvíce jsou rozšířené ve východní a střední Evropě, nejčastěji v horských oblastech. Přestože začínají být opět velmi oblíbenými stavbami, je jejich výstavba na několika místech zakázána.
Ve středověku se roubenky stavěly na venkově i ve městech, později se objevují pouze na venkově. Nyní se staví hlavně jako rekreační chaty. Jejich výhodou byla nízká cena a dobré izolační vlastnosti, naopak velkou nevýhodou byla možnost požáru – dřevo, jak známo, hoří velmi dobře.
V dnešní době je to jiné. Cena je dražší než u jiných staveb, protože se při stavbě musí dbát na ošetření dřeva proti plísním, vodě a živočišným škůdcům. Dřevo je také třeba opečovávat, aby roubenka nechátrala a dřevěné trámy se nezačaly pohybovat.
Při stavbě lze použít jakýkoliv druh dřeva. U nás je pro tyto stavby oblíbené smrkové dřevo. Spodní část stavby se staví ze dřeva tvrdšího, většinou dubového.
Základem stavby je kamenná podezdívka, na kterou se pokládají dřevěné trámy, tvořící „kostru“ celé stavby. Trámy se kladou vodorovně a v rozích jsou překříženy. Dříve bývaly tvaru válce, kmen stromu se tedy jen zbavil větví a na některých místech otesal, ale nyní se vyřezávají do tvaru krychle, protože zajišťují lepší spojení a větší pevnost stavby. Nakonec se postaví stěny pokojů a střecha.
Napsat komentář