Takřka všudypřítomní živočichové patřící do řádu pavouci (Araneae) jsou v mnoha ohledech moc zajímaví tvorové. Ve většině případů se jedná o vcelku malá zvířátka, vždyť největší v Evropě žijící pavouk slíďák tatarský měří sotva 4 centimetry a světový rekordman Nephila komaci 12 centimetrů. Přesto má spousta lidí strach už jenom z toho, když je vidí. Většinou o nich víme jen to, že tkají pavučinu.
Pavouci jsou až na několik málo výjimek draví živočichové. Ze 40 tisíc známých druhů si jich jen asi 40 dopřeje občas k masité stravě nektar z květů a vědci znají jen jednoho jediného, který je úplný vegetarián a živí se jen rostlinami. Všichni ostatní pomocí pavučiny upředené z vlastního vlákna chytají většinou hmyz. Do kořisti vstříknou látky, které ji rozloží, a tekuté zbytky nasají.
Hedvábné pavoučí vlákno, jehož tloušťka je přibližně 0,15 µm (15 miliontin metru, je tedy asi tři- až šestkrát tenčí než lidský vlas), tvoří speciální bílkovina zvaná fibrin. Vytváří se ve snovacích žlázách a pavouk ji vylučuje z těla snovacími bradavkami. Na vzduchu rychle tuhne a získává zcela jedinečné vlastnosti. Vzniklé vlákno je velmi pevné, při přepočtu na tloušťku dokonce pevnější než ocel a zhruba třikrát pevnější než umělé vlákno kevlar, z něhož se vyrábějí neprůstřelné vesty, používané v armádě a v policii. Vlákno silné asi půl centimetru by zastavilo letadlo letící plnou rychlostí. Při tom všem je hodně pružné, lze ho natáhnout téměř o polovinu délky, aniž by se přetrhlo. Vědci se už dlouhou dobu snaží o to, aby vyrobili látku se stejnými vlastnostmi uměle.
Pavouci nemají jen jeden typ snovacích žláz, ale hned několik. Ty jim umožňují tvořit vlákna používaná k různým účelům (např. k omotávání oběti, zavěšování atd.). S jejich pomocí pak tkají pavučinu. Také ta může plnit více úkolů a nemusí být určena jen na lov hmyzu. A aby těch roztodivností kolem pavouků nebylo málo, existuje více druhů a tvarů sítí a také technik, které pavoukům umožňují chytit do nich kořist. Pavouci málokdy začínají tkát pavučinu úplně od začátku: na porušených částech si pochutnají a starou, potrhanou síť vyspraví.
… dříve pavouci nepoužívali vlákno k lovu, ale k vystýlání nory a k vytvoření ochranného obalu kolem vajíčka?
… největší pavouk na světě Nephila komaci, žijící v Africe a na Madagaskaru, umí utkat sítě o průměru až jeden metr?
… Nephila je největším pavoukem současnosti, ale před 300 miliony let žil na Zemi pavouk Magarachne servinei, který byl až metr dlouhý?
… většina pavouků má osm nohou a osm očí, někteří ale mají „jen“ šest očí?
… se pavoučí vlákno využívalo ve výrobě optiky (dalekohledů, mikroskopů apod.) pro naznačení zaměřovacího kříže?
… některé typy vláken dokonce vydržely až dvacetinásobné natažení?
Schéma stavby pavučiny (v angličtině)