První polské noviny z r. 1661, zdroj: cs.wikipedia.org, volné dílo
Na začátku 21. století už si nedokážeme život bez pravidelného přísunu informací o událostech ve všech koutech světa, které nám zprostředkovávají noviny, představit. Novinařina (žurnalistika) prošla dosud dlouhým, více než pětisetletým vývojem, který dokazuje, že ne vždy bylo čtení o vzdálených krajích takovou samozřejmostí, jakou se nám jeví dnes. A historie novin je velmi zajímavá.
První předchůdci novin, jak je známe dnes, se objevily jako občasné informace o zasedáních senátu ve starověkém Římě. Tehdy tedy měly zprávy za úkol zejména informovat o důležtých politických rozhodnutích a ve formě tabulí byly k dispozici na veřejných prostranstvích. Důležitou úlohu hrály také ve vojenství, což dokazuje legenda o maratonském běžci Feidippidovi, který v roce 490 př. n. l. přinesl do Atén zprávu o vítězství krajanů nad Peršany. S rozvíjejícím se kapitalismem a stále častějšími výpravami za surovinami a obchodem rostlo množství zpráv významných pro hospodářství.
Všechny takové informace měly až do konce 15. století jen omezený počet čtenářů. Jejich rozšíření mezi širší okruh lidí umožnil až vynález knihtisku. Tiskaři, kteří na vynálezu Johanna Gutenberga zakládali své živnosti, hledali vytížení pro tiskařské stroje a mezi většími zakázek začali vydávat jednorázové tisky líčící události, které se staly tam, kde měli své informátory. Tehdy vycházely tyto první noviny jen ve stovkách výtisků, ale byl to začátek shromažďování a rozšiřování informací, jehož vývoj už nebylo možné zastavit.
Referát o předchůdcích novin (ve slovenštině)