Kdykoli hovoříme o běžných druzích plodů, nemáme obvykle problém je zařadit mezi ovoce a zeleninu. Víme tak naprosto jistě, že například jablka, hrušky a třešně patří mezi ovoce a paprika, mrkev nebo třeba květák mezi zeleninu. Jenže u některých plodů nemusí být jasné, do jaké skupiny vlastně patří. Jedním ze známých omylů je zařazování melounu mezi ovoce. Jedná se totiž o zeleninu, neboť je to příbuzný okurky (oba patří do čeledi tykvovitých). Další pochybnosti nastanou u jiného častého a velmi oblíbeného rajčete. A co teprve banán, který odborně nepatří ani mezi ovoce, ani mezi zeleninu…
Začněme zmíněným rajčetem. To kvůli častému používání v kuchyni, kde tvoří velmi důležitou součást mnoha pokrmů, považujeme za zeleninu. Jeho zařazení však není úplně jednoznačné, protože za zeleninu se obvykle považují části bylinných rostlin, ale rajče je plod. V roce 1893 řešil problém rajčete dokonce Nejvyšší soud Spojených států. Ve sporu šlo o peníze, protože za dovoz a prodej zeleniny se platily vyšší poplatky. Soud rozhodl, že je rajče zelenina, botanicky správně bychom ho ale měli zařadit patrně mezi ovoce. A ačkoli banán známe jako ovoce, neměli bychom si být tímto zařazením zase tak úplně jisti, protože neroste na stromě, banánovník je totiž jednou z nejvyšších bylin, které v přírodě rostou. Žlutý zahnutý plod se tedy vymyká, protože z bylin většinou konzumujeme listy a stonky. Neplechu v uvažování o jednoduchém rozdělení plodů nám může udělat také směrnice Evropské komise, která tradiční zeleninu mrkev zařazuje mezi ovoce. A zmatek nastane také tehdy, budeme-li chtít rozškatulkovat některé rostliny lilkovité (brambor) nebo tzv. suché plody (ořechy apod.).
Problémy a nejasnosti kolem ovoce a zeleniny jsou dané tím, že tyto dvě skupiny jsou uměle pojmenované. Jedná se vlastně jen o kategorie zboží, které najdeme v obchodech. Z hlediska vědeckého se rostliny, ze kterých je sklízíme, zařazují do různých čeledí a nikdo nikdy nestanovil žádná pravidla, která pro ovoce a zeleninu platí. Ostatně není to ani možné a patrně ani důležité. I když se na nečastějších vlastnostech ovoce i zeleniny shodneme, ať je budeme třídit jakýmkoli způsobem, vždy některý z plodů do tohoto dělení nezapadne. Když například určíme ovoce jako plody sladké a zeleninu slané, například meloun a mrkev by musely být zelenina. Neplatí ani, že zelenina je zelená, to by paprika musela být ovoce (navíc je sladká). Nejpřesnějším určením zeleniny je patrně takové, které zeleniny rozděluje na košťálové, kořenové, cibulové, plodonosné, lilkovité, listové, luštěniny, vytrvalé a speciální. Ty patří do několika různých čeledí. Oproti tomu většinu ovoce najdeme v čeledi jediné – mezi rostlinami růžovitými (jabloň, hrušeň, třešeň, slivoň, meruňka, maliník, jahodník). Ale ani tady to neplatí vždy, a už vůbec ne pro ovoce a zeleninu, které nerostou u nás.
Zajímavá diskuse o ovoci a zelenině