I když v Česku najdeme dvě obce téhož jména, mnohem známější než Mikulov ze severních Čech je jeho jmenovec z jihu Moravy. Jen kousek za hranicemi města, ležícího jižně od Brna, začíná Rakousko. Městu vévodí barokní zámek, který je jedním ze tří vyvýšených míst obepínajících město. Kromě něj tu vyrůstají ještě Svatý Kopeček se třemi kaplemi a kopec Turold, jeden z výběžků Pálavy (Pavlovských vrchů), známý svými jeskyněmi.
Na město byl Mikulov povýšen začátkem 15. století. V tu dobu už měl za sebou zhruba třísetletou historii. Svou polohou byl předurčen k tomu, aby byl strategickým místem na cestě vedoucí z Moravy do Rakouska. A dějiny tudy kráčely i později. V 19. století tu po napoleonské bitvě u Slavkova jednaly o míru francouzští a rakouští diplomaté a později po porážce Rakouska v prusko-rakouské válce tady obě země podepsaly příměří. Velmi důležitá byla pro město také židovská historie. Židé se sem v minulosti uchýlili několikrát poté, co byli vyhnání z Rakouska a z moravských královských měst. Vznikla tu židovská čtvrť s vlastní správou a protože význam Mikulova v židovské obci stoupal, přesídlili sem moravští zemští rabíni. V pořadí druhého z nich, rabi Jehudu Löwa, známe jako tvůrce oživlé sochy Golema.
Významným odvětvím je pro Mikulovsko pěstování vinné révy a vinařství. Druhý zářijový víkend se tu každoročně koná Pálavské vinobraní. Okolí nabízí velké množství památek a známé je také nedaleká vodní nádrž Nové Mlýny, na jejímž břehu leží malá obec Dolní Věstonice. Ta proslula důležitými archeologickými objevy z doby lovců mamutů. Tím úplně nejznámějším je soška Věstonické venuše. Jen kousek od centra města můžete vystoupat na kopec, kde stojí zřícenina Kozího hrádku. Je odtud úchvatný výhled na Mikulov a jeho přilehlé okolí. Dvoupatrová dělostřelecká věž se střílnami byla vybudována v 15. století a sloužila jako součást opevnění města a ochranný prvek nejen mikulovského hradu, ale také důležité obchodní cesty mezi Brnem a rakouským hlavním městem Vídní.