Počítače dnes už nejsou jen samotné krabice plné součástek a k nim náležející monitory, klávesnice a myši, ale v širším slova smyslu také celá řada dalších, rozšiřujích zařízení, tzv. periferií. Ty mají lidem usnadnit práci. Je jich nepřeberné množství a použití počítačů rozšiřují do nejrůznějších oblastí lidských aktivit. Jedním z pomocníků je skener. Jak vlastně takové zařízení funguje?
Skener je na rozdíl třeba od tiskárny vstupním rozhraním. Je k počítači připojen prostřednictvím kabelu a umožňuje vytvořit kopii obrazové nebo textové předlohy. Pracuje podobně jako kopírka, ovšem s tím rozdílem, že výsledný obraz netiskne na papír, ale ukládá ho jako soubor do počítače, kde s ním může uživatel dále pracovat – otáčet ho, ořezávat, upravovat libovolné části apod. Pokud je součástí skenované předlohy text, některé programy dodávané spolu se skenery dokonce umí rozpoznávat písmo a uložit ho do textového souboru.
Nejčastějším typem je plošný skener. Jeho nejdůležitější součástí je čtecí zařízení (snímací hlava), která se pohybuje pod skleněnou deskou. Přes ni po jednotlivých řádcích a obrazových bodech čtou předlohu a podle intenzity světla, které se od skenovaného obrázku odráží, se informace o něm převádějí na data a počítač je zpracovává. V závislosti na rozlišení skeneru se do jednoho palce (2,54 cm) vejde nejčastěji až 2 400 obrazových bodů v každém směru (2 400 DPI). Znamená to, že v jednom čtverečním centimetru může skener rozpoznat téměř 900 tisíc miniaturních políček, které musí převést do počítače. V každém bodu přitom může být až 16,7 milionu barevných odstínů.
I když se jedná o docela běžnou výbavu, je skener vzhledem k tomu, s jakým množstvím informací umí pracovat, takovým malým zázrakem.