Zatímco na začátku 20. století žilo na Zemi zhruba 1,6 miliardy lidí, začal se v sedmdesátých letech počet obyvatel naší planety hlavně vlivem přírůstku v zemích třetího světa výrazně zvyšovat, takže v současné době je nás přes 6,8 miliardy.
Přibývání lidí přitom nabírá obrátky. Zatímco ještě před dvěma sty lety jsme k tomu, abychom se rozrostli o jednu miliardu, potřebovali 130 let, stejný počet lidí přibyl na Zemi do roku 2000 už jen za dvanáct let. Čísla rostou proto, že na jednu ženu připadá průměrně 2,7 dětí. K tomu, aby lidí neubývalo, ale ani nepřibývalo, by stačilo, aby se každé žene narodilo v průměru jen 2,1 dítěte. Pokud by lidé přibývali stejně rychle, jako je tomu teď, dosáhl by počet obyvatel v roce 2050 čísla 12,8 miliardy a v roce 2200 dokonce 1 775 miliard (!). Pravděpodobnější odhad však předpovídá, že v roce 2050 bude mít Země 8,9 miliardy lidí a na přelomu 21. a 22. století překročí 9 miliard.
Nejvíc lidí – přes 1,33 miliardy – žije stále v Číně, ale kvůli tamní politice jednoho dítěte, která Číňanům žijícím ve městech nařizovala mít jen jedno dítě, ji dohání Indie, která má v současnosti téměř 1,16 miliardy obyvatel. Třetí nejlidnatější zemí světa jsou Spojené státy americké s 308 miliony obyvatel. Česká republika je na 78. místě.
Světová statistika v reálném čase
Odhad počtu obyvatel planety podle Amerického statistického úřadu
Údaje o světové populaci (v angličtině)